Historie,původ,počátky..
Historie
V letech 1977 - 1978 byl šarpej zapsaný do knihy Guinessových rekordů jako nejvzácnější a ohrožené plemeno na světě.Několik jedinců nalezených na Maccau a Tchaj-wanu bylo dovezených do Hong-Kongu,kde pro ně Matgo Law společně s C.Chungem vypracovali plán záchrany.Velmi mnoho pro záchranu tohoto plemene udělali chovatelé z USA.
První šarpej,který byl do USA dovezen r.1966 se jmenoval Lucky a tehdy byl ještě pod názvem čínský bojový pes.V kynologickém tisku byl představen jako pravděpodobně jediný a poslední žijící jedinec tohoto plemene.Ovšem tato zpráva překvapivě nezaujala veřejnost.
V sedmdesátých letech,po obnovení diplomatických vztahů USA a Číny se vytvořily lepší podmínky i pro spolupráci s kynologií.To motivovalo Matgo Lawa k napsání známého článku do časopisu Dogs,kde vyzval chovatele k pomoci při záchraně tohoto vzácného plemene.Tato výzva oslovila hodně nadšenců.
Všechny záhady které se týkaly původu ale i vyhynutí šarpejů byli velkým lákadlem pro senzace chtivou Ameriku.Výsledkem byla první štěňata,která se narodila mimo Čínu v roce 1974,chovatelům kteří se zařadili do programu záchrany původního šarpeje.Zájem o ně byl veliký.
Plemeno se podařilo zachránit díky příbuzenské plemenitbě a přimícháváním cizích neznámých jedinců do chovu.
Evropa poznala šarpeje v r.1979,dovozem z USA.Do tehdejšího Československa (dnes Česká republika) se šarpej dostal z Dánska r.1986.
Původ
šarpeje není znám dodnes.Jeho předkové bezpochyby pocházejí z doby dynastie Han (206 př.n.l.) a za místo vzniku se považuje město Dali odkud se postupně rozšířil i do okolních měst jakým je Foshan, Bezirk, oblast Nanhai, provincie Guangzhou, Macau i Hongkong.Teoreticky by se mohli zachovat historické záznamy týkající se vzniku či vývoje plemene. Ovšem záznamy,kresby,popisy,které jsou důležité pro vedení podobných agend byli z různých vnitropolitických důvodů zničeny. Neuvěřitelné množství těchto historických záznamů nechal zničit císař Juan na začátku 14.století. Zánik dynastie Ming byl další pohromou (1644). Dílo zkázy bylo dokonané za období vlády Mao Ce-tunga v komunistické Číně.
Pes byl projevem buržoázních přežitků,nadstandard,který byl mimořádně podezřelý.Poplatky ze psů byly tak vysoké,že jejich držení ve městech bylo bylo finančně neúnosné.Když přidáme fakt,že šarpej patřil mezi vyhlášené gurmánské speciality….Není se co divit,že se zachránilo jen pár jedinců v zapadlých vesnicích a zapomenutých oblastech.
Hned zpočátku se uvažovalo o příbuznosti plemene čau-čau.Přispěli k tomu podobné znaky – modrý jazyk,tlama,stavba těla,dokonce i stejné barevné varianty a jejich genetické opodstatnění,které se ověřilo v praxi.I dnes se objevují dohady o krátkosrsté variantě čaua a dlouhosrsté variantě šarpeje.
Někteří autoři se pokoušejí dokázat příbuznost šarpeje s tibetskou dogou (tato příbuznost je dokázaná u čaua).Nesení ocasu, hřbetní linie ale i úhlení končetin by mohlo být pojítkem i v případě šarpeje.
Thajský ridgeback – měl přinést modrou barvu.V počátcích ale přinesl i atypickéjedince s jemnou kostrou a hlavou,i když trojúhelníkovým,ale velkým,stojatým uchem a pravděpodobně i povahové vady.Je však viditelné,že vytrvalost v chovatelských záměrech,v tomto případě trvající desítky let si přináší svoje výsledky. Proto i těchto jedinců s moderními barvami v poslední době přibývá a stávají se tak běžnou součástí plemene.Co se kvality exteriéru týče, se ještě stále nerovnají klasickým barvám.Ale i v tomto případě, všechno potřebuje svůj čas.
To všechno se týká historie a přirozeného,spontánního vývoje plemene v přírodě,který se děje bez zásahu člověka.V tomto pojetí se zdá být šarpej jedním z nejstarších plemen.Současné období je však obdobím citelného zásahu člověka.Tímto není myšlen vždy zásah na upevnění zdraví původních exteriérových znaků.Byla zde snaha o produkci štěňat,která by se lépe prodávala - s maximálně velkou kůží,krátkou masitou tlamou a v zajímavých barvách. Množitelé si pomáhali jinými plemeny a problém byl na světě. Přimícháním mopse – zkrácená nosová partie, měkké podnebí, problémy s dýcháním.
Velký boom ,který napomáhal spíš businessu a nerespektoval standardní exteriér šarpejů přinesl tomuto plemeni problémy,které se s ním jako tísnivá a hanební noční můra vlekla a vleče dodnes.Toto se týká pověsti o zdraví a povahových vadách. To bylo něco, s čím se nechtěl smířit ani člověk,kterého záchrana původního šarpeje byla smyslem života – Matgo Law. Distancuje se od množení šarpejů v Americe.Hong-Kong vážně kritizuje velkochovy a problémy,které přinesla komercializace.V posledním období dochází k uznání pravdivosti slov tohoto velkého chovatele.
Nástupem posledního standardu FCI se napravují mnohé chyby a naplňuje se jeho představa a pěkném a zdravém šarpeji.
Bojový šarpej
Legend a dohadů je velké množství.Traduje se domněnka,že šarpej byl kdysi bojový pes a původně měl mnohem větší rozměry-prastaré fotografie ukazují,že by to mohl být mohutnější a větší pes než současná doga.A o jakém bojovém psu se vlastně hovoří?Druhů může být víc.
Nikdy nebyl potvrzen údaj,že by se šarpej používal ve válkách proti člověku.Byl to pes čínského venkova a používal se po dobu povstání rolníků.Ne však v boji proti člověku.Jediné na čem se shodnou badatelé je místo původu – Jižní provincie Číny,nedaleko Kantonu v okolí města Dah-Let.Místo hazardu,hazardních hráčů a psích zápasů.A právě zde byla snaha využít šarpeje k tomuto účelu.
Jeho výhodou měla být právě nadměrná kůže.Teoreticky by napadený pes mohl být nadměrnou kůží chráněný.Pro soupeře by bylo těžší zasáhnout krk,tepnu a on by se mohl otočit a zuby se bránit.Teorie zajímavá…problém byl však v dobrácké povaze šarpeje.Ta zdaleka nebyla výbojná a agresivní.
Popisují se metody nařezávání kůže,kdy se psovi způsobovali rány po celém těle,které při hojení vytvářely jizvy.Nařezáváním kůže podélně a svisle se vytvářel z jizev jakoby pancíř,který měl soupeři ještě více ztížit zakusování.Pes byl na nějakou dobu uzavřen v tmavé kleci.Malými otvory k psovi pronikalo minimální světlo.Přes tyto otvory dostával nic netušící pes bodné rány.Stresování hladem přineslo výsledek požadované agresivity,pramenící z bolesti a strachu.Když byl pes vytažen na denní světlo,smyslu zbavený útočil na vše co se hýbalo.Aby se pes úplně duševně nezlomil,byly mu v tomto případě podávané drogy.
Naštěstí se ukázalo,že nejen pro své povahové vlastnosti není vhodný k bojovým účelům,ale ani potřebná stabilita zadních končetin není u tohoto plemene dostatečná.Toto se drogou nedalo odstranit,což mohlo znamenat záchranu před strašným údělem.
Z jiných pramenů šarpejů se dozvídáme,že šlo o vesnického strážního a pasteveckého psa.Historické obrázky vesničanů před domem s výhledem na rovinaté okolí svých pozemků a spokojeně bdící šarpej,který má přehled a pod kontrolou majetek svého pána,působí harmonicky a přesvědčivě.Před několika lety byla zveřejněná a fotografiemi zdokumentována reportáž z Austrálie,kde se šarpej úspěšně zúčastnil soutěže v zahánění ovcí.Velice bravurně si počínal v soutěži s border koliemi.
V současnosti
je šarpej výborným společníkem a přirozeně strážním psem pro své okolí.Dokáže bez výcviku přirozeně hlídat majetek i teritorium svého majitele.Vzhledem k tomu,že se nerad podrobuje výcviku jako jiné typické plemena vhodné k tomuto účelu (něm.ovčák,dobrman,rtw) není tím pravým pro kynologická cvičiště.Není schopný pro svou povahu pochopit smysl povelu – např.zadržení,když jeho přirozený instinkt mu nic neříká o nebezpečí.
Podle dalších čínských rukopisů sloužil šarpej jako lovecký pes ,určený k lovu divokých prasat.Proto by větší smysl byl věnovat pozornost jeho loveckým pudům.Chovatelé,kteří se věnují lovu popisují přirozenou schopnost některých jedinců stavět se typickým strnulým postojem.Jeho způsob lovu je zvláštní tím,že je tichý a spíš založený na vytrvalosti vyčkat kořist. Kořistí v tlamě přetřásá a pokládá ji na zem.Neroztrhá ji.
Pokud je chovaný na dvoře,domácí hospodářská zvířata jsou akceptována.Co je cizí má smůlu…Předpoklady k takovému chování dává i jeho povaha.
Povaha 
Povaha každého jedince je výsledkem jeho vývoje,prostředí ve kterém vyrůstá,komunikace,která je záležitostí chovatele i jeho dědičných dispozicí.
Vydrží dlouho čekat,pokud má cíl,ale nedokáže si dlouho hrát s předmětem a přinášet jej či hledat.Cvičiště jej rychle omrzí,nejlíp se cítí při ochraně příbytku a bdí nad klidným chodem domácnosti či dvorů a se zájmem sleduje prostředí..přírodu..
Tak jako jinde i u šarpejů se najdou výjimky.Všeobecně má šarpej vyrovnanou,spíš relaxační povahu,která je kombinovaná zdravou energií.Tvrzení o geneticky dané čistotě jsou pravdivé.
Šarpej vyžaduje klidnou leč důslednou výchovu.I když působí klidně a vyrovnaně,má mimořádně vnímavou povahu a citlivou psychiku.Pokud pocítí křivdu,prosedí v zármutku,trápení a dokonce i se zvýšenou teplotou celé dny.
Nepatří ke psům,kteří si vynucují procházky a dlouhotrvající hry v pohybu.Jsou mu–li poskytnuty,bývá neskonale vděčný.Nebývá otravný a dotěrný.Je to klidný a příjemný společník,který miluje harmonické prostředí a také spánek.
Zdroj:……
Mgr. Viera Staviarska, web
fotografie, informace.....Traditional Shar-Pei Hong Kong